Katalogizace analytik

Z Alma WiKi
Verze z 24. 11. 2021, 13:01, kterou vytvořil Barbora (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jak zpracovávat analytické části

Níže najdete řešení zpracování analytických částí dokumentů. Vychází z nynějšího defaultního nastavení Almy. Aby se nám nyní vše zobrazovalo správně v Primu, prosím respektujte pokyny níže. Do budoucna uvidíme, zda bude možné zpracování upravit. Pokud budete respektovat níže pokyny, budeme schopni v budoucnu provést změny příp. automatizovaně.

Zpětně nyní neopravujte nic, pokud se něco zobrazuje jinak v Primu. Budeme se postupně snažit zobrazení automatizovaně napravit, alespoň tam, kde to půjde.

Metodika

Alma má defaultně nastaveno, že rozlišuje v typologii dokumentů - Druh dokumentu-podrobněji (Resource type) - typy analytických částí.

Jako analytickou část monografickou chápe kapitoly z knih.

Jako analytickou část seriálovou chápe články z časopisů.

Dle této typologie též dané typy dokumentů zobrazí v Discovery rozhraní. Pokud je něco zpracováno jako "analytická část monografická" - zobrazí se v Discovery jako "kapitola z knihy". Pokud je něco zpracováno jako "analytická seriálová část" - zobrazí se v Discovery jako "článek z časopisu".

Je nutné proto stanovit způsob zpracování těchto typů analytických částí, aby se zobrazovaly správně.

Nastavení v Almě, potažmo v Discovery, ohýbá definici MARC 21 v LDR na pozici "7".

Vše, co má kód "a" na pozici 07 v LDR - chápe Alma jako kapitoly z knih (analytické části monografické). Vše, co má kód "b" na pozici 07 v LDR - chápe jako články z časopisů (analytické části seriálové). To není správně podle MARCu, ale je to pochopitelné, protože systém nemá jiné typologické rozlišení typů analytických částí k dispozici.

V MDE jsou zavedeny dvě šablony - pro články z časopisů a pro kapitoly z knih.

Pro další lepší údržbu typů analytických částí, vyplňujte též pole 910 $$t - "rozpis monografií" - rm, "rozpis seriálů" - rs.

Zápis pole 773

Pro článek z časopisu:

773 0_ $$w MMSID časopisu $$t Název časopisu. $$g Roč., č. (rok), strana-strana, $$x ISSN $$q ročník:číslo<číslo první strany $$9 rok

Pro kapitolu v knize:

773 0_ $$w MMSID knihy $$t Název knihy. $$d Místo vydání : nakladatel, rok vydání zdrojového dokumentu, $$g strana-strana. $$z ISBN $$q <číslo první strany $$9 rok

Další důležitá pole

  • Pole 008 - rok vydání, země vydání článku, jazyk článku
  • Pole 040 - sigla knihovny, která článek zpracovává
  • Pole 100 - hlavní autor článku
  • Pole 245 - název a podnázev článku, údaje o odpovědnosti
  • Pole 336, 337 a 338 - předvyplněno v šabloně
  • Pole 650, 651, 655 - předmětové třídění
  • Pole 700 - další autoři
  • Pole 910 - sigla knihovny
  • Pole 773 - zdrojový dokument
  • Pole 997 - AN

(Další informace o analytickém popisu v RDA: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/katalogizacni-politika/rda)

Separáty

Podle KTD je separát: "Výtisk článku nebo stati publikovaného dříve v časopisu, resp. ve sborníku, přetištěné speciálně pro potřeby autora. Separát má zachováno číslování vydání (zdrojového dokumentu), z něhož byl převzat; může, ale nemusí být opatřen titulní stránkou."

(Celbová, Iva. separát. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- Dostupné z: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002692&local_base=KTD).

Separát byl většinou vytvořen jako zvláštní otisk pro autora článku / studie / kapitoly od vydavatele časopisu či monografie, kde byl článek uveřejněn. Jedná se tedy často o autorský separát. Z praxe víme, že ne vždy musí být rozpoznatelné, z jakého zdrojového dokumentu je separát pořízen. Nicm. separáty vždy zpracováváme jako samostatné dokumenty (samostatné monografie) narozdíl od článků či statí ze sborníku. Rozdíl je patrný hned v LDR, kde je na pozici 07 uveden kód "m", dále v poli 997, kde je uvedena zkratka "BK".

Další specialitou pro separáty je kód uvedený v poli 008 na pozici 24 - "2", (kód "2" - je separát, v angličtině offprint).

Pokud je uvedeno, nebo lze zjistit, uvádíme pole 264 pro nakladatelské údaje.

Pole 300 pro stránkování je povinné - podle dotazu ke katalogizaci č. 491 se uvádí první číslovaná stránka. Dále cituji z dotazu 491: "Pokud považujeme za vhodné upozornit, např. s ohledem na citace, že separát (=článek) ve skutečnosti začíná jinou stránkou, můžeme to uvést v poznámce." Stránkování separátů může respektovat rozsah stránek v původním zdrojovém dokumentu, může ale být uvedeno i vlastní stránkování např. od s. 1 nebo může být uvedeno obojí stránkování. Je nutné se řídit dokumentem.

Na rozdíl od výše uvedených analytických částí, provazbu na původní zdroj uděláme přes pole 787. Není to však nutné, pokud původní zdroj neznáme. V současnosti je možné často původní zdroj dohledat i pomocí webových vyhledávačů. Zda budete dohledávat původní zdroje je na rozhodnutí katalogizátora.

Pokud nelze udělat provazbu v poli 787 na původní dokument, je dobré alespoň uvést pole 580 s poznámkou: Separát. Pole 580 je poznámka k propojovacímu poli.

V poli 655 je povinné jako formální deskriptor uvést termín "separáty" - stáhneme jej z czenas.

Na bib. záznam separátu musí navazovat záznam holdingu a jednotky.

Pro separáty je vytvořena speciální šablona v MDE.

Další pole se řídí běžnými katalogizačními pravidly.

Zajímavé informace ke katalogizaci separátů lze nalézt též na: https://www.oclc.org/bibformats/en/specialcataloging.html#offprintsanddetachedcopies.

Ke katalogizaci separátů byl kdysi zodpovězen dotaz č. 293: http://katdotaz.nkp.cz/zobraz.phtml?id=293. Je však nutné zohlednit dnes již nová katalogizační pravidla.

Pro inspiraci se můžete podívat na zkatalogizované separáty přímo do Almy:

- MMSID 9925326722106986 (s vazbou v poli 787 na časopis, který máme);

- MMSID 9925326721506986 (v poli 787 je pouze citace časopisu, v bázi jej nemáme);

- MMSID 9925326721406986 (zdrojový časopis dohledán ve zdrojích na Internetu, neuveden v dokumentu).